Častější nachlazení

[Marie]

A ještě mám takový dotaz.Pokud jsou děti dvě.Jedno je nemocné,druhé zdravé.Odmítli byste kontakt s tím zdravým?Že by to byla třeba zbytečná cesta?Protože otec,pokud je ten starší nemocný,mladšího si nevezme.Ale pokud je nemocný mladší,staršího si vezme.A pak mne osočuje,že bráním kontaktu.A vyžaduje adekvátní náhradní termíny......Že s dětmi nemohl být.....

Vím o roztomilém otci, který své děti neviděl deset let. Nechce. Nehne s ním ani buldozer. Už ani nehýbe, není proč, čas se strašně posunul a všechno je pryč. Jsme lidé různí...

[Marie]

Podívejte se,vy otcové někdy nevíte,co chcete.Teď osočujete doktorku,předtím matku dítěte.Dokonce v jiné diskuzi jeden otec nazval právničku matky feministkou......Nejprve byste měl navštěvovat psychologa,abyste ze sebe dostal všechen hněv.A aby vás usměrnil.To samé matka.Té by to taky neškodilo.Aby vám do duší vnesli něco pozitivního.Já na to všechno přišla až po delší době.Ne že bych měla dlouhé vedení,ale až když se děti začly osamostatňovat a začli mít svůj názor na situaci.Zvlášť to starší.Je ve třetí třídě.A i teď,když se snažím vyjít otci vstříc-za dobrotu na žebrotu.Podám malíček a sblajzne mi celou ruku.....Pořád není spokojen.Ať se snažím jak chci.A to bude všech chlapů podobné.Mezi matkou a malým dítětem existuje taková ta neviditelná pupeční š'nůra,jak se říká.Pro matku je těžké dát dítě z ruky a nebýt s ním.Když jsou obě na sebe zvyklé.Chce to čas.A trpělivost.Taky na to přijde.Ale něco lámat přez koleno...........?

Považuji Vás za fakt rozumnou ženskou...dle vašeho...kolik času je tak po rozvodu přiměřené na to, aby došlo k tomu domlouvání? Já to totiž měla jinak a chtěla jsem, aby holky s tátou byly, tak jsem tomu hodně šla naproti. Ale chápu, že to každá můžeme mít jinak. Jak dlouho může trvat ta vyrovnávací doba, aby se to dalo zvládnout nebo i pochopit? A kdy už je to za hranou? Vím, že se to nedá určit, ale tak zhruba, třeba ze zkušenosti. Já ji fakt nemám a můj vnitřní odhad (a tak co mám načteného) je asi půlrok.

[Marie]

Opak je třeba-kdy otec dělal doma děvečku pro všechno a ze sebe troubu a ženská měla tím pádem příliš volnosti.

Díky

[ananha]

Tak mne to trvalo fakt hodně dlouho.A teď jsem přišla na to,že jak jsem začla být přístupnější a otci začla umožňovat být s dětmi víc a víc,otce to přestává bavit.Přestává ho bavit být s dětma tak často,jak umožňuju.Je nervozní,jeho manželka taky.Už je neviděl od vánoc.Ačkoliv mu stále píšu a volám,kdyže si pro ně přijede,stále odpovídá-"nemám čas,teď nemůžu,jsme nemocní"atd....Možá to vidím jinak.Alůe asi přišel na to,že dokud měl děti jen občas,měl víc volnosti a méně starosí.Ono ho to asi stojí hodně odříkání.Mladší dítě bude mít hodně dlouhé omezení v pohybu-má onemocnění pohybového aparátu.Takže asi tak.

[ananha]

To se púletete.Bohužel naši prarodiče i rodiče skutečně žili jinak.Já byla vychovávaná za minulého režimu a docela bych to tady vrátila zpět do té doby.I v té výchově.Protože sem bohužel přišli moresy,na které nejsme zvyklí.Děti nectěji rodiče,rodič má na děti jen právo,ale výchova vázne.Děti mají také větší práva,ale už neznají své povinnosti!A hlavně k rodičům.

[katalyzator]

Co se týká mediace-já ji taky nepodstoupila.Protože mi to přijde jako zasahování do osobnosti a soukromí.

Tomuhle moc nerozumím. Mně přijde, že je to spíš o chtění či nechtění se domluvit.

[Marie]

Co se týká mediace-já ji taky nepodstoupila.Protože mi to přijde jako zasahování do osobnosti a soukromí.

Tomuhle moc nerozumím. Mně přijde, že je to spíš o chtění či nechtění se domluvit.

Přesně tak to vnímám a tak to je, ale mám pocit, že si lidi často pletou mediaci s čímsi hlubším - třeba psychoterapií.
Což je samozřejmě nesmysl.

[Václav]

Co se týká mediace-já ji taky nepodstoupila.Protože mi to přijde jako zasahování do osobnosti a soukromí.

Tomuhle moc nerozumím. Mně přijde, že je to spíš o chtění či nechtění se domluvit.

Je to spíš o NECHTĚNÍ se domluvit ,alespoň matka dcerky se NECHCE A TO V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ DOMLUVIT a naopak stále tvrdí,že dělá vše v zájmu dcerky.

[Václav]

Opak je třeba-kdy otec dělal doma děvečku pro všechno a ze sebe troubu a ženská měla tím pádem příliš volnosti.

Díky

Vám ženskejm se nezavděčí nikdo když Vám pomáhá je bkbej a když ne tak je to lotr.To aby jednomu rozum zůstal stát.Prostě chlap je pokaždý špatnej

[ananha]

A myslíte,že ženská je vždycky dobrá pro chlapa?Není to i obráceně?To jako chlapi můžou fňukat,jak byli dobří a ženská je odkopla?A ženská ne?Když to napíše ženská,jste ja k vosy!Že si jen stěžuje a někdy i lže!Já mám něco za sebou.Chlap se mnou nezacházel v rukavičkách(byl sproatý,agresivní v noci budil dítě,protože zrovna přišel z práce a chtěl si s ním hrát....,kopal do mne ,občas použil pěst a musela jsem všude říkat,že jsem upadla....)A to vy tady mi za to budete říkat,že sem si to vše vymyslela.A to se nesmí.A jak máme zase my věřit chlapovi,že byl ten nejsuprovější na světě?Ono je všude něco.A nic není jen tak!