Po 3 letech u konce!
Po 3 letech u konce!
Zdravím všechny střídavkáře
a s velkým potěšením oznamuji, že jsme po 3 letech tahanic dnes dosáhli střídavé péče pro moji, dnes už 6 letou dceru. I přes nevoli maminky i okresního soudu, resp. soudkyně Vavřichové, která by měla spíš bručet za katrem (http://bit.ly/2Ny3poc), než řešit opatrovnické spory na propocený židli v uslintanym taláru.
Z navrhovaného výživného, které maminka na začátku řízení požadovala ve výši 20tis měsíčně, jsme po 3 letech u odvolacího soudu "vybojovali" výživné 3000 Kč otec, 2000 Kč maminka a rozsah péče 55% maminka /45% otec (protože vyživovací povinnost mají ze zákona přeci oba rodiče).
Střídavá péče fakticky probíhala od našeho rozchodu, byť s menším, ale stále se navyšujícím rozsahem - i za cenu PO. Stálo to spoustu úsilí, vyvracování výmyslů a lží maminky, nespočetných replik na matčiny útoky, podstoupením nesmyslných znaleckých posudků, návštevy policajtů, přes protesty na OSPODu na způsob zjišťování faktické péče obou rodičů, až po dodávání tuny důkazů a účtenek, že otec o svou dceru opravdu a fakticky pečuje stejně tak dobře jako maminka.
Vůbec jsem tehdy neměl tušení a ani bohužel nevěřil, že u nás funguje takovýto systém, který neřeší fakta a jednotlivé spory individuálně, ale prostě rozhoduje tak, aby měl co nejméně práce a ještě k tomu si zákonem vytíral od majonézy zapatlaný koutky. Tenkrát jsem měl představu, že se obhájim sám, protože fakta jsou přeci jasná, nicméně jsem po prvním stání padnul hodně na zem a začal se raději řídit tím, že k soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek.
Musím tímto poděkovat uživateli "ForU", který se mého případu po prvním 10 ti minutovém stání a následném rozsudku ujal, nabídnul mi velmi vřelou pomoc a provedl nás s dcerou celým tříletým sporem. A to úspěšně, ačkoli jsme u paní soudkyně naráželi pokaždé na její neznalost, nekompetentnost, až dalo by se říci aroganci moci. (Musím také dodat, že jsem byl znalkyní několikrát peskovaný za to, že se vyjadřuji k věcem, ke kterým nejsem kompetentní a které se neslučují se společenskými normami - kritizovat soudkyni z neznalosti zákona se přeci nedělá a člověk za to musí být náležitě odměněn)...
Také jsme měli podle mého názoru hodně velké štěstí na odvolací senát krajského soudu v čele s p. Valentou, kteří mě poprvé i podruhé přesvědčili, že ne všichni soudci řeší věci jistou setrvačností.
Takže i přes prvotní rozčarování a evidentní nenáklonost k otcům to jde. Díky tomuto fóru se mi podařilo zajistit dceři rovnocenný vztah s mámou i tátou ve všech směrech. A z vlastní zkušenosti mohu uživatele ForU doporučit. Ví, jak v tom chodit, zná a rozumí. Proto i takto veřejně - díky moc!
a s velkým potěšením oznamuji, že jsme po 3 letech tahanic dnes dosáhli střídavé péče pro moji, dnes už 6 letou dceru. I přes nevoli maminky i okresního soudu, resp. soudkyně Vavřichové, která by měla spíš bručet za katrem (http://bit.ly/2Ny3poc), než řešit opatrovnické spory na propocený židli v uslintanym taláru.
Z navrhovaného výživného, které maminka na začátku řízení požadovala ve výši 20tis měsíčně, jsme po 3 letech u odvolacího soudu "vybojovali" výživné 3000 Kč otec, 2000 Kč maminka a rozsah péče 55% maminka /45% otec (protože vyživovací povinnost mají ze zákona přeci oba rodiče).
Střídavá péče fakticky probíhala od našeho rozchodu, byť s menším, ale stále se navyšujícím rozsahem - i za cenu PO. Stálo to spoustu úsilí, vyvracování výmyslů a lží maminky, nespočetných replik na matčiny útoky, podstoupením nesmyslných znaleckých posudků, návštevy policajtů, přes protesty na OSPODu na způsob zjišťování faktické péče obou rodičů, až po dodávání tuny důkazů a účtenek, že otec o svou dceru opravdu a fakticky pečuje stejně tak dobře jako maminka.
Vůbec jsem tehdy neměl tušení a ani bohužel nevěřil, že u nás funguje takovýto systém, který neřeší fakta a jednotlivé spory individuálně, ale prostě rozhoduje tak, aby měl co nejméně práce a ještě k tomu si zákonem vytíral od majonézy zapatlaný koutky. Tenkrát jsem měl představu, že se obhájim sám, protože fakta jsou přeci jasná, nicméně jsem po prvním stání padnul hodně na zem a začal se raději řídit tím, že k soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek.
Musím tímto poděkovat uživateli "ForU", který se mého případu po prvním 10 ti minutovém stání a následném rozsudku ujal, nabídnul mi velmi vřelou pomoc a provedl nás s dcerou celým tříletým sporem. A to úspěšně, ačkoli jsme u paní soudkyně naráželi pokaždé na její neznalost, nekompetentnost, až dalo by se říci aroganci moci. (Musím také dodat, že jsem byl znalkyní několikrát peskovaný za to, že se vyjadřuji k věcem, ke kterým nejsem kompetentní a které se neslučují se společenskými normami - kritizovat soudkyni z neznalosti zákona se přeci nedělá a člověk za to musí být náležitě odměněn)...
Také jsme měli podle mého názoru hodně velké štěstí na odvolací senát krajského soudu v čele s p. Valentou, kteří mě poprvé i podruhé přesvědčili, že ne všichni soudci řeší věci jistou setrvačností.
Takže i přes prvotní rozčarování a evidentní nenáklonost k otcům to jde. Díky tomuto fóru se mi podařilo zajistit dceři rovnocenný vztah s mámou i tátou ve všech směrech. A z vlastní zkušenosti mohu uživatele ForU doporučit. Ví, jak v tom chodit, zná a rozumí. Proto i takto veřejně - díky moc!
Dcera, 6 let, střídavá péče proti vůli matky. Soudní řízení od 3 let věku dcery.
Re: Po 3 letech u konce!
Velka gratulace. Opet se ukazuje, ze takrka jedinou moznou cestou k SP pri nesouhlasu matky je nenechat si vyrazne cas s ditetem omezit, hned po rozchodu. A i s tim je casto cesta trnita (viz tve 3 roky a urcite spousty penez). Pokud si otec necha v pocatcich diktatem matky cas vyrazne omezit v nadeji ze to "nekdo" prece musi srovnat, ze se "casem" umoudri a pujde to - je to skoro jiste ztracene a SP z toho uz nikdy nebude.
Zkouknul jsem historii - a po pocatecnim zdanlive korektnim jednani se ukazal opet byt velikym "skudcem" ospod, navrhujici bez jakychkoli zduvodneni "dite matce a otci styk", dokonce navrhujici omezeni casu s otcem, ke spokojenosti fungujiciho. Pracoval si s tim nejak nasledne? Mas jeste silu na oficialni stiznost na postupy konkretnich pracovnic? Je na co si stezovat (dokumentovana a jasna pochybeni)? Zpetne videno - bylo pocatecni korektni jednani pouze pokusem vsechny uklidnit, a NIC nedelat, a jet v zajetem "dite matce", kdyz rodice nemaji dohodu jinou?
Zkouknul jsem historii - a po pocatecnim zdanlive korektnim jednani se ukazal opet byt velikym "skudcem" ospod, navrhujici bez jakychkoli zduvodneni "dite matce a otci styk", dokonce navrhujici omezeni casu s otcem, ke spokojenosti fungujiciho. Pracoval si s tim nejak nasledne? Mas jeste silu na oficialni stiznost na postupy konkretnich pracovnic? Je na co si stezovat (dokumentovana a jasna pochybeni)? Zpetne videno - bylo pocatecni korektni jednani pouze pokusem vsechny uklidnit, a NIC nedelat, a jet v zajetem "dite matce", kdyz rodice nemaji dohodu jinou?
-
- Stálice fóra
- Příspěvky: 1071
- Registrován: 09 lis 2011 22:42
Re: Po 3 letech u konce!
Velmi gratuluji oběma !
A souhlas i s komentářem v tom smyslu, že i mně se jeví jako veledůležité hned od počátku děti střídat tak, jak by to rodiče nakonec chtěli mít v rozsudku.
A souhlas i s komentářem v tom smyslu, že i mně se jeví jako veledůležité hned od počátku děti střídat tak, jak by to rodiče nakonec chtěli mít v rozsudku.
...
Re: Po 3 letech u konce!
Velká gratulace a užívej s malou čas.
A nechci být škarohlíd, ale na "u konce" je ještě dost času (vlastní zkušenost)
A nechci být škarohlíd, ale na "u konce" je ještě dost času (vlastní zkušenost)

-
- Stálice fóra
- Příspěvky: 532
- Registrován: 06 čer 2017 13:45
Re: Po 3 letech u konce!
Gratuluji a zavidim.
Koukam ze jsi dokazal praktikovat SP 60/40 po dohode s matkou uz u 3 leteho decka. Byla asi od zacatku uz u decka skolka? Bez skolky si to ja osobne umim predstavit jen komplikovane a jen s matkou, ktera chce spolupracovat.
Koukam ze jsi dokazal praktikovat SP 60/40 po dohode s matkou uz u 3 leteho decka. Byla asi od zacatku uz u decka skolka? Bez skolky si to ja osobne umim predstavit jen komplikovane a jen s matkou, ktera chce spolupracovat.
Re: Po 3 letech u konce!
Ahoj všem, když půjdu do detailu, tak OSPOD se v zásadě choval korektně. Nemůžu říct, že by někomu nadržovaly, ale pokaždé, když došlo na "lámání chleba" a OSPOD vyjadřoval svůj názor, vždy navrhnul výhradní péči matky, otci rozšířený styk. Přestože šetření v domácnostech a zprávy ze školky mluvily jasně - dcera prospívá v péči obou rodičů, nijak nestrádá, ba naopak, velice dobře prospívá.
Po prvním stání matka chtěla začít dodržovat nepravomocný rozsudek: pátek - neděle sudý týden, úterý a čtvrtek od 16 do 19 hod. lichý týden. Bylo jasné, že pokud to takto zakonzervujeme, SP nikdy nedosáhnu, proto jsem to vzal tak, jakoby žádný rozsudek nebyl a stále trval na vyrovnané péči s mým menším ústupkem. A tak začalo peklo.
Výmysly, jak to dceři neprospívá, manipulace zašly až tak daleko, že mi jednoho dne ráno mi maminka zavolala: dcera si ve školce sedla učitelce na klín a plakala, že o mě velmi špatně mluvíš. Proto jdeme zítra za dětskou psycholožkou se poradit, co s tím. To jsem samozřejmě odmítnul, že nic takového neproběhne, dokud nezjistím faktický stav ve školce, ale maminka trvala na svém, že já nemám do toho co mluvit, jelikož v péči jí má ona. Zvedl jsem se, dojel na OSPOD, oznámil realitu, následně zajel do školky, zjistil, že se jedná o výmysly, převzal dceru ze školky, napsal pscyholožce, že dcera je v pořádku, tudíž sezení s maminkou rušíme, dokud s maminkou neprobereme o co se opravdu jedná. O pár dnů později jsem omylem dostal mailem zprávu od této paní (dr. Trpáková), jak je otec špatný a v žádném případě nedoporučuje strídavou péči. Ta zpráva byla určená mamince, k tomu ještě s poznámkou, ať se maminka vyjádří, zda-li je pro ní zpráva v pohodě nebo jestli jí má zjemnit. Bohužel si tato paní neuvědomila, že mail posílá namísto mamince do mé schránky. Když jsem po ní žádal vysvětlení, o co jde, v životě jsem už o ní neslyšel. Tato zpráva se pak objevila ve spise jako důkaz proti otci. Přestože jsem namítal, že tento důkaz je naprosto zmanipulovaný a lživý, soudkyni to nezajímalo.
Matka se za celou dobu sporu několikrát snažila dceru tahat po pscyholozích, ale vždy jsem tomu dokázal zabránit a dceru toho ušetřit i za cenu "únosu". Jednou na mě poslala i policajty, takže stačilo ukázat rodnej list a díky nashle.
Následně proběhlo odvolání, které mi bylo uznáno, jelikož senát došel názoru, že střídavá péče prakticky probíhá a je nepochopitelné, proč soudkyně rozhodla tak jak rozhodla. Vrátili to na okres s tím, že se má soudkně dostatečně zabývat důkazy o faktické péči a zjistit reálné příjmy otce. Zároveň sdělili, že se nejeví jako důležité dokazování znaleckými posudky, neboť v takto útlém věku by to mohlo být pro dceru traumatizující. No a první krok, který soudkyně udělala bylo to, že zavolala na OSPOD, aby dceru vyšetřili za účasti erudovaného pracovníka (tím chtěla zjistit faktický stav péče a vyřešit tak námitku odvolacího soudu, že se tím dosud vlastně vůbec nezabývala). Když mi volali z OSPODu, sdělili mi, že matka s tímto postupem souhlasí, zda-li souhlasím taky. Šel jsem samozřejmě do vrtule, neboť o tohle se maminka snažila celou dobu - dotáhnout (předtím zmanipulovanou dceru) někam, kde dostane oficiální papír na to, že dceři moje péče nevyhovuje. S tím jsem nesouhlasil a OSPODu písemně navrhnul, aby přijeli ke mě a k mamince domů, že tím rozhodně zjistí faktickou péči mnohem lépe, než nějakým pseudovyšetřením u nich v kanceláři. Zpráva o faktické péči pak popsala realitu - dcera v pohodě, rodiče v pohodě, bydlení a vše okolo v pohodě, tedy - žádný problém není.
Když mamince nevyšla ani tato strategie, začali žádat posudky s odkazem na údajně závadné kresby dcery, které malovala se staršími kamarády, když byla v mé péči. To se samozřejmě hodilo i soudkyni, jelikož zpráva o faktické péči od OSPODu neříkala nic závadného, čím by mohla vyloučit střídavou péči.
Posudky trvaly 3 hodiny a v zásadě jsem z nich vylezl jako rebel, co nectí autority, je nekonformní, nevěrohodný protože kouřil trávu, kritický a věci dramatizuje. Maminka dceru nemanipuluje a střídavá péče není v žádném případě možná, protože otec s matkou nekomunikuje. Je teda fakt, že jsem se na ty posudky dost vyfláknul a na otázku "čeho chci v životě dosáhnout" jsem odpověděl "změnit svět", takže jse jí asi i dost nasral
) Na to konto jsem si nechal zpracovat kvalitativní posouzení posudku, který ten posudek rozbil, protože byl fakt mimo a znalkyně z jediného čeho čerpala byly dva testy bez lžiskore a ze spisu plnýho maminky lží a otcovo obran a stížností na OSPODu, jak maminka maří. To, že maminka posílá na tátu policajty, ale otec věci zbytečně ramatizuje mě fakt rozesmálo.
Znalkyni u výslechu "ForU" kvalifikovaně rozebral, takže celý posudek nakonec mluvil ještě v náš prospěch a znalkyně se dost zdiskreditovala. Např. sled otázek: 1) Proč není vhodná střídavá péče? Protože komunikace rodičů je sporadická... 2) V čem se liší nároky na komunikaci při střídavé péči a výlučné péči jednoho z rodičů? Nároky na schopnost komunikace rodičů ve formě výlučné či střídavé péče se neliší v ničem, neboť v obou formách to má negativní vliv a dopad na nezletilé dítě...
Po těchto peripetiích rozhodla docentka o péči 55/45, výlučná péče matky, otec rozšířený styk... Podali jsme tedy druhé odvolání, které, když si maminka přečetla ve spise, tak změnila právníka a snažila se opět vylhat co by se dalo, ale na to už odvolací senát neskočil. No a realita už je popsaná nahoře.
Omlouvám se za tenhle dlouhej sumář, ale mohlo by to někomu pomoci v tom, jak třeba postupovat kupředu ve svém případu.
Po prvním stání matka chtěla začít dodržovat nepravomocný rozsudek: pátek - neděle sudý týden, úterý a čtvrtek od 16 do 19 hod. lichý týden. Bylo jasné, že pokud to takto zakonzervujeme, SP nikdy nedosáhnu, proto jsem to vzal tak, jakoby žádný rozsudek nebyl a stále trval na vyrovnané péči s mým menším ústupkem. A tak začalo peklo.
Výmysly, jak to dceři neprospívá, manipulace zašly až tak daleko, že mi jednoho dne ráno mi maminka zavolala: dcera si ve školce sedla učitelce na klín a plakala, že o mě velmi špatně mluvíš. Proto jdeme zítra za dětskou psycholožkou se poradit, co s tím. To jsem samozřejmě odmítnul, že nic takového neproběhne, dokud nezjistím faktický stav ve školce, ale maminka trvala na svém, že já nemám do toho co mluvit, jelikož v péči jí má ona. Zvedl jsem se, dojel na OSPOD, oznámil realitu, následně zajel do školky, zjistil, že se jedná o výmysly, převzal dceru ze školky, napsal pscyholožce, že dcera je v pořádku, tudíž sezení s maminkou rušíme, dokud s maminkou neprobereme o co se opravdu jedná. O pár dnů později jsem omylem dostal mailem zprávu od této paní (dr. Trpáková), jak je otec špatný a v žádném případě nedoporučuje strídavou péči. Ta zpráva byla určená mamince, k tomu ještě s poznámkou, ať se maminka vyjádří, zda-li je pro ní zpráva v pohodě nebo jestli jí má zjemnit. Bohužel si tato paní neuvědomila, že mail posílá namísto mamince do mé schránky. Když jsem po ní žádal vysvětlení, o co jde, v životě jsem už o ní neslyšel. Tato zpráva se pak objevila ve spise jako důkaz proti otci. Přestože jsem namítal, že tento důkaz je naprosto zmanipulovaný a lživý, soudkyni to nezajímalo.
Matka se za celou dobu sporu několikrát snažila dceru tahat po pscyholozích, ale vždy jsem tomu dokázal zabránit a dceru toho ušetřit i za cenu "únosu". Jednou na mě poslala i policajty, takže stačilo ukázat rodnej list a díky nashle.
Následně proběhlo odvolání, které mi bylo uznáno, jelikož senát došel názoru, že střídavá péče prakticky probíhá a je nepochopitelné, proč soudkyně rozhodla tak jak rozhodla. Vrátili to na okres s tím, že se má soudkně dostatečně zabývat důkazy o faktické péči a zjistit reálné příjmy otce. Zároveň sdělili, že se nejeví jako důležité dokazování znaleckými posudky, neboť v takto útlém věku by to mohlo být pro dceru traumatizující. No a první krok, který soudkyně udělala bylo to, že zavolala na OSPOD, aby dceru vyšetřili za účasti erudovaného pracovníka (tím chtěla zjistit faktický stav péče a vyřešit tak námitku odvolacího soudu, že se tím dosud vlastně vůbec nezabývala). Když mi volali z OSPODu, sdělili mi, že matka s tímto postupem souhlasí, zda-li souhlasím taky. Šel jsem samozřejmě do vrtule, neboť o tohle se maminka snažila celou dobu - dotáhnout (předtím zmanipulovanou dceru) někam, kde dostane oficiální papír na to, že dceři moje péče nevyhovuje. S tím jsem nesouhlasil a OSPODu písemně navrhnul, aby přijeli ke mě a k mamince domů, že tím rozhodně zjistí faktickou péči mnohem lépe, než nějakým pseudovyšetřením u nich v kanceláři. Zpráva o faktické péči pak popsala realitu - dcera v pohodě, rodiče v pohodě, bydlení a vše okolo v pohodě, tedy - žádný problém není.
Když mamince nevyšla ani tato strategie, začali žádat posudky s odkazem na údajně závadné kresby dcery, které malovala se staršími kamarády, když byla v mé péči. To se samozřejmě hodilo i soudkyni, jelikož zpráva o faktické péči od OSPODu neříkala nic závadného, čím by mohla vyloučit střídavou péči.
Posudky trvaly 3 hodiny a v zásadě jsem z nich vylezl jako rebel, co nectí autority, je nekonformní, nevěrohodný protože kouřil trávu, kritický a věci dramatizuje. Maminka dceru nemanipuluje a střídavá péče není v žádném případě možná, protože otec s matkou nekomunikuje. Je teda fakt, že jsem se na ty posudky dost vyfláknul a na otázku "čeho chci v životě dosáhnout" jsem odpověděl "změnit svět", takže jse jí asi i dost nasral

Znalkyni u výslechu "ForU" kvalifikovaně rozebral, takže celý posudek nakonec mluvil ještě v náš prospěch a znalkyně se dost zdiskreditovala. Např. sled otázek: 1) Proč není vhodná střídavá péče? Protože komunikace rodičů je sporadická... 2) V čem se liší nároky na komunikaci při střídavé péči a výlučné péči jednoho z rodičů? Nároky na schopnost komunikace rodičů ve formě výlučné či střídavé péče se neliší v ničem, neboť v obou formách to má negativní vliv a dopad na nezletilé dítě...
Po těchto peripetiích rozhodla docentka o péči 55/45, výlučná péče matky, otec rozšířený styk... Podali jsme tedy druhé odvolání, které, když si maminka přečetla ve spise, tak změnila právníka a snažila se opět vylhat co by se dalo, ale na to už odvolací senát neskočil. No a realita už je popsaná nahoře.
Omlouvám se za tenhle dlouhej sumář, ale mohlo by to někomu pomoci v tom, jak třeba postupovat kupředu ve svém případu.

Dcera, 6 let, střídavá péče proti vůli matky. Soudní řízení od 3 let věku dcery.
Re: Po 3 letech u konce!
Jak si představuješ bez školky stridavku se spolupracující matkou? Oba na půl úvazek nebo ona na mateřské a ty zbytek času?Simpson123 píše: ↑01 bře 2019 14:14 Gratuluji a zavidim.
Koukam ze jsi dokazal praktikovat SP 60/40 po dohode s matkou uz u 3 leteho decka. Byla asi od zacatku uz u decka skolka? Bez skolky si to ja osobne umim predstavit jen komplikovane a jen s matkou, ktera chce spolupracovat.
Re: Po 3 letech u konce!
Přijde mi "super", že se ledy hnuly aspoň tak, že nyní je "standardem" tvz. "rozšířený styk". Co na tom, že právně to neexistujeakvarel píše: ↑01 bře 2019 16:50 Po těchto peripetiích rozhodla docentka o péči 55/45, výlučná péče matky, otec rozšířený styk... Podali jsme tedy druhé odvolání, které, když si maminka přečetla ve spise, tak změnila právníka a snažila se opět vylhat co by se dalo, ale na to už odvolací senát neskočil. No a realita už je popsaná nahoře.

-
- Stálice fóra
- Příspěvky: 532
- Registrován: 06 čer 2017 13:45
Re: Po 3 letech u konce!
Jak si představuješ bez školky stridavku se spolupracující matkou? Oba na půl úvazek nebo ona na mateřské a ty zbytek času?
Uz jsem to psal drive, dle meho idelani je model ze matka vyjde otci (ktery chodi do prace a plati 100% nakladu na decka) vstric a umozni mu aby otec pecoval patek až pondeli rano (tedy cca 2,75 dne ze 7, pece otce pak vychazi na cca 40% casu).
Osobne povazuji argumenty matky ze preci matka na rodicaku (decka pod 3 roky nechodi do skolky) musi mit taky 50% vikendu v teto situaci za hazeni klacku pod nohy otce, ale tady je to OT.
Uz jsem to psal drive, dle meho idelani je model ze matka vyjde otci (ktery chodi do prace a plati 100% nakladu na decka) vstric a umozni mu aby otec pecoval patek až pondeli rano (tedy cca 2,75 dne ze 7, pece otce pak vychazi na cca 40% casu).
Osobne povazuji argumenty matky ze preci matka na rodicaku (decka pod 3 roky nechodi do skolky) musi mit taky 50% vikendu v teto situaci za hazeni klacku pod nohy otce, ale tady je to OT.
-
- Stálice fóra
- Příspěvky: 532
- Registrován: 06 čer 2017 13:45
Re: Po 3 letech u konce!
Podle me se prave zase ukazuje (i na pripadu akvarel) ze se ledy nikam nehnuly. Tahle matka (dle toho co pise akvarel) je manipulujici agresivni ulhany mstivy a zakerny psychopat a jedine co s takovou maminkou by se patrilo udelat je ji poskytnout s deckem asistovany styk 1 den /14 a dite sverit do pece otce. Tohle prece neni matka zpusobila spolupracovat na vychove decka s druhym rodicem. Tahle si vymysli, lze, manipuluje decko, vola policajty, maluje s deckem "zavadne" obrazky a dela jiny prasarny a co udelal nas skvely justicni system? Udela z toho stridavku a matce nadeli 55% vlivu na vychovu decka.
Mimochodem muj nazor je ze pokud matka falesne maluje s deckem "zavadne" kresby tak by pak po prokazani ze je to vylhane mela jit do vezeni.....a to se nestalo a nestane.
Takze celkove mi pripada ze ledy se hybaji pomalu (mozna ze pred 25 lety by i takovyhle prasarny matky byly odmeneny vyhradni peci matky, pak by tedy i tahle SP byl "pokrok", melo by to byt ale uplne jinde).
Mimochodem muj nazor je ze pokud matka falesne maluje s deckem "zavadne" kresby tak by pak po prokazani ze je to vylhane mela jit do vezeni.....a to se nestalo a nestane.
Takze celkove mi pripada ze ledy se hybaji pomalu (mozna ze pred 25 lety by i takovyhle prasarny matky byly odmeneny vyhradni peci matky, pak by tedy i tahle SP byl "pokrok", melo by to byt ale uplne jinde).