Statistika soudu - rozhodnutí v opatrovnických věcech

Odpovědět
Luke
Stálice fóra
Příspěvky:106
Registrován:10 črc 2014 11:12
Re: Statistika soudu - rozhodnutí v opatrovnických věcech

Příspěvek od Luke » 07 čer 2016 15:12

Zdravím,
stížnosti jsem odeslal. O výsledku řízení o stížnosti budu informovat.

Luke
Stálice fóra
Příspěvky:106
Registrován:10 črc 2014 11:12

Re: Statistika soudu - rozhodnutí v opatrovnických věcech

Příspěvek od Luke » 23 lis 2016 15:32

Zdravím,
mnoho času uteklo od mého posledního příspěvku a podání stížnosti nadřízenému orgánu. Došlo to tak daleko, že jsem podal návrh na přijetí opatření proti nečinnosti. Dnes jsem konečně obržel rozhodnutí MSp ČR. viz níže:

MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY
Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2
Tel.: +420 221 997 111
www.justice.cz
V Praze dne 23. 11. 2016
Č.j.: MSP-615/2016-OSV-OSV/5
Ministerstvo spravedlnosti ČR z podnětu stížnosti Lukáše,
bytem Brno ,
na postup Okresního soudu ve Vyškově při vyřizování žádosti o informace podané dne 19. 5. 2016
vydává podle § 16a odst. 7 a § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím (dále jen „InfZ“), toto
r o z h o d n u t í :
Podle § 16a odst. 7 písm. b) InfZ se snižuje výše úhrady, kterou je Okresní soud
ve Vyškově oprávněn požadovat v souvislosti s vyřizováním žadatelovy žádosti o informace
ze dne 19. 5. 2016, a to na 0,- Kč.

Odůvodnění:
Žadatel požádal dne 19. 5. 2016 Okresní soud ve Vyškově jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1
InfZ (dále jen „orgán prvního stupně“) o statistické informace o rozhodnutích vydaných dotázaným
soudem v opatrovnických řízeních v období od ledna do prosince roku 2015. Konkrétně požádal
o sdělení celkového počtu takových rozhodnutí a dále o sdělení počtu případů, kdy bylo nezletilé dítě
svěřeno do výchovy matky, do výchovy otce, do střídavé výchovy obou rodičů a do jiné formy
výchovy, to vše v členění po jednotlivých senátech.
Orgán prvního stupně zaslal dne 3. 6. 2016 žadateli přípis datovaný dnem 2. 6. 2016, jímž jej vyzval
k úhradě částky ve výši 7.300,- Kč, kterou je podmíněno poskytnutí požadovaných informací. K tomu
uvedl, že požadované informace představují vyhledání a soupis velkého množství dat, která nejsou
shromažďována formou databází, a proto je třeba pracovat s jednotlivými statistickými listy každé
jednotlivé věci.
Žadatel podal dne 7. 6. 2016 stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace.
Ve své stížnosti poukázal na skutečnost, že stanovená výše úhrady není žádným způsobem
prokazatelná, neboť z ní není patrné, jaké úkony obsahuje. Žadatel má proto za to, že je
nepřezkoumatelná. Kromě toho vyslovuje názor, že vyčíslená úhrada je „zcela přehnaná, kdy
požadovaný rozsah na poskytnutí informace není ‚mimořádný‘ ve smyslu daného zákona“, a tudíž mu měly být požadované informace poskytnuty bezplatně.

Orgán prvního stupně předložil žadatelovu stížnost spolu se svým spisovým materiálem sp. zn. Si
25/2016 nadřízenému orgánu.

Dne 7. 11. 2016 podal žadatel u nadřízeného orgánu návrh na přijetí opatření proti nečinnosti, v němž
uvedl, že o jeho stížnosti nebylo nadřízeným orgánem v zákonné lhůtě rozhodnuto.
Nadřízený orgán stížnost na postup Okresního soudu ve Vyškově přezkoumal a dospěl k závěru,
že stížnost je důvodná.
Nadřízený orgán vycházel ze spisu Okresního soudu ve Vyškově. K dispozici měl žádost o informace
ze dne 19. 5. 2016, přípis soudu ze dne 2. 6. 2016, žadatelovu stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace ze dne 7. 6. 2016, přípis soudu ze dne 14. 7. 2016 a žadatelův návrh na přijetí opatření proti nečinnosti ze dne 7. 11. 2016.
Nadřízený orgán posoudil věc následovně.
Právo na informace patří podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku
České republiky, mezi základní politická práva. Podle čl. 17 odst. 1 až 5 Listiny, svoboda projevu
a právo na informace jsou zaručeny, každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem,
obrazem nebo jiným způsobem. Právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li
o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. Státní orgány jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti.
Výkladové pravidlo pro zákonem stanovená omezení základních práv a svobod zakotvené v čl. 4
odst. 4 Listiny stanoví, že při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být
šetřeno jejich podstaty a smyslu a taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro
které byla stanovena. Ústavní soud v této souvislosti mnohokrát judikoval, že rozsah omezení
základních práv a svobod je třeba z těchto důvodů vykládat restriktivně.
Taktéž podle Mezinárodního paktu o občanských a politických právech má každý právo na svobodu
projevu. Toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky všeho
druhu. Užívání práv zde uvedených s sebou ovšem nese zvláštní povinnosti a odpovědnost, a proto
může podléhat určitým omezením. Tato omezení mohou být stanovena pouze zákonem a musí být
nutná k respektování práv nebo pověsti jiných nebo k ochraně národní bezpečnosti nebo veřejného
pořádku nebo veřejného zdraví nebo morálky.
Rovněž Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod ve svém čl. 10 stanoví, že každý má
právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat
informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Výkon těchto
svobod, protože zahrnuje i povinnosti i odpovědnost, nicméně může podléhat takovým formalitám,
podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické
společnosti v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, předcházení
nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění
úniku důvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci.
Právním předpisem, kterým je v České republice realizováno právo na svobodný přístup
k informacím, je InfZ. Povinnost poskytovat informace vychází z ustanovení § 2 odst. 1 InfZ, které
stanoví, že vyjmenované povinné subjekty mají podle InfZ povinnost poskytovat informace vztahující
se k jejich působnosti. Povinné subjekty tedy poskytují informace, které mají reálně k dispozici,
respektive rovněž informace, které sice nemají, ale na základě povinnosti stanovené právním
předpisem mít mají. Na vytváření nových informací se povinnost poskytovat informace v souladu
s ustanovením § 2 odst. 4 InfZ nevztahuje. Postup při vyřizování písemných žádostí o poskytnutí
informace je pak upraven v ustanoveních §§ 14 a 15 InfZ. Primární povinností povinného subjektu je

s ohledem na § 14 odst. 5 písm. d) InfZ poskytnutí informace v souladu s žádostí. K odmítnutí žádosti
dotázaný povinný subjekt přistoupí tehdy, jestliže úspěšnému naplnění povinnosti poskytovat
informace brání některé z omezení práva na informace, která jsou přesně vymezena především
v ustanoveních §§ 7 až 12 InfZ.
Stížnost na postup povinného subjektu při vyřizování žádosti o informace upravuje § 16a InfZ. Dle
odst. 1 tohoto ustanovení může stížnost podat žadatel, který a) který nesouhlasí s vyřízením žádosti
způsobem uvedeným v § 6 InfZ, b) kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) InfZ nebo
§ 14 odst. 7 InfZ nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo
vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, c) kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo
o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo d) který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle
§ 17 odst. 3 InfZ nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2 InfZ, požadovanými v souvislosti
s poskytováním informací. Z žadatelovy stížnosti přitom vyplývá, že důvod pro její podání opírá
o ustanovení § 16a odst. 1 písm. d) InfZ.
Žadatel se na orgán prvního stupně obrátil s žádostí o informace podanou dle InfZ, v níž požádal
o poskytnutí statistických dat vypovídajících o rozhodovací činnosti dotázaného soudu
v opatrovnických věcech. Orgán prvního stupně žadatele následně vyzval k úhradě nákladů ve výši
7.300,- Kč, přičemž svou výzvu odůvodnil prostým konstatováním, že požadované informace vyžadují
vyhledání a soupis velkého množství dat, která nejsou shromažďována formou databází. Z takto
koncipované výzvy přitom není vůbec zřejmé, o jaký zákonem stanovený důvod orgán prvního stupně
svou výzvu opírá, nicméně sousloví „velké množství dat“ dává tušit, že by se mělo jednat o úhradu
nákladů spojených s mimořádně rozsáhlým vyhledáváním informací, které by s ohledem na
předepsanou částku zřejmě mělo trvat celkem 36,5 hodiny.
Poté, co nadřízený orgán prostudoval předložený spisový materiál, dospěl, shodně se žadatelem,
k závěru, že takto stanovená výše úhrady je zcela nepřezkoumatelná. Jak ze samotné výzvy, tak ani ze
zbytku předloženého spisového materiálu totiž nevyplývá, jakým způsobem orgán prvního stupně
k této výši úhrady dospěl. Pouze v přípisu orgánu prvního stupně ze dne 14. 7. 2016, jímž žadatele
informuje o postoupení jeho stížnosti nadřízenému orgánu, současně uvádí, že při stanovení „výše
poplatku“ vycházel povinný subjekt z objemu prací nutných k vyhotovení odpovědi na žadatelův
dotaz. Pro takové tvrzení však nadřízený orgán v předloženém spisovém materiálu nenalezl žádnou
oporu, a není tedy zřejmé, z jakých skutečností orgán prvního stupně při stanovení právě takové výše
úhrady vycházel. Nadřízený orgán si je vědom toho, že žadatelem požadované statistické informace je
třeba vyhledat v jednotlivých spisech, což je činnost, která může nabýt charakteru mimořádně
rozsáhlého vyhledávání informací. Současně však připomíná, že výši úhrady není možné stanovit
pouze na základě hrubého odhadu, jak to zřejmě učinil orgán prvního stupně v daném případě. Takový
postup je totiž v rozporu s ustanovením § 17 odst. 3 InfZ, jelikož z oznámení povinného subjektu není
zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady vyčíslena.
Nadřízený orgán již dlouhodobě zastává názor, že v podobných případech, kdy je podle předpokladu
povinného subjektu vyřízení žádosti značně časově náročné a není jistota, že žadatel vzniklé náklady
skutečně uhradí, postačí, když dotázaný povinný subjekt provede zpracování alespoň části
požadovaných informací a na základě těchto zjištění pak určí souhrnný čas, který bude potřebný
k vyřízení celé žádosti. Vždy je však nutné, aby všechny tyto skutečnosti a celý svůj postup
srozumitelně popsal ve výzvě k úhradě nákladů. Povinný subjekt by tak měl uvést, kolika spisů se
žadatelova žádost o informace týká, kolik z těchto spisů již skutečně zpracoval, jak časově náročná
taková činnost byla a jak dlouho tedy bude vyřizovat celou žádost o informace. Nadřízený orgán v této
souvislosti připouští, že si je vědom toho, že není možné žádat úhradu takových nákladů, které dosud
nevznikly. Nicméně s ohledem na značný rozsah požadovaných statistických informací má za
vhodnější naznačený postup, kdy povinný subjekt na základě skutečně provedeného parciálního
vyhledání následně určí celkovou výši úhrady. Ve výzvě k úhradě nákladů či alespoň v souvisejícím
spisovém materiálu však musí být zcela jasně uvedeno, jak dotázaný povinný subjekt ke stanovené
výši úhrady dospěl. To se však v nyní posuzované věci nestalo, a proto nezbývá nadřízenému orgánu

než uzavřít, že výzva orgánu prvního stupně ze dne 2. 6. 2016 k úhradě nákladů spojených
s mimořádně rozsáhlým vyhledáváním informací není přezkoumatelná.
Dalším zásadním pochybením je pak absence poučení o možnosti podat proti výši úhrady stížnost.
V případě, kdy povinný subjekt požaduje za poskytnutí informací úhradu, je povinen dle § 17 odst. 3
InfZ oznámit žadateli tuto skutečnost spolu s výší úhrady před poskytnutím informace. Z oznámení
musí být zřejmé nejen to, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady
vyčíslena, ale ode dne 10. 9. 2015, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 222/2015 Sb., kterým se mění
zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, také
poučení o možnosti podat proti požadavku úhrady nákladů za poskytnutí informace stížnost podle
§ 16a odst. 1 písm. d) InfZ. To tedy znamená, že povinný subjekt musí ve své výzvě uvést, v jaké
lhůtě lze stížnost podat, od kterého dne se tato lhůta počítá, který nadřízený orgán o ní rozhoduje
a u kterého subjektu se podává. S ohledem na ustanovení § 17 odst. 4 InfZ, které váže oznamovací
povinnost k celému předchozímu odstavci, kde je nově zakotvena rovněž zmíněná poučovací
povinnost, nezbývá nadřízenému orgánu než uzavřít, že orgán prvního stupně svým opomenutím
poučit žadatele o možnosti podat stížnost nárok na vyžádanou úhradu ztratil.
Pro úplnost pak nadřízený orgán odkazuje na důvodovou zprávu k zákonu č. 222/2015 Sb., v níž
zákonodárce poukazuje na skutečnost, že „výzva k zaplacení úhrady nákladů dle ustanovení § 17
odst. 3 InfZ již představuje určitou formální překážku realizace práva na informace (jedná se
v podstatě o oznámení o podmíněném odložení žádosti v případě neuhrazení stanovené úhrady, jejíž
výše musí být ve výzvě jednoznačně odůvodněna). V souladu s požadavkem Směrnice je dle názoru
předkladatele účelné, aby byl zakotven požadavek na určitou vyšší míru formálnosti předmětné výzvy
spočívající v řádném poučení žadatele, jak se může proti výši úhrady bránit“. Nadřízenému orgánu
proto nezbylo než žadatelově stížnosti ze dne 7. 6. 2016 vyhovět a úhradu vyžádanou dotázaným
povinným subjektem snížit na 0,- Kč.
Z uvedeného vyplývá názor nadřízeného orgánu, že žadatelova stížnost je důvodná.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
„otisk úředního razítka“
Mgr. Jaroslav Rozsypal v. r.
vedoucí oddělení styku s veřejností
sekce státního tajemníka
Ministerstva spravedlnosti ČR
(agenda svobodného přístupu k informacím)
Za správnost: Mgr. Alena Janušová

Luke
Stálice fóra
Příspěvky:106
Registrován:10 črc 2014 11:12

Re: Statistika soudu - rozhodnutí v opatrovnických věcech

Příspěvek od Luke » 09 led 2017 14:21

Zdravím,
dnešního dne jsem konečně obdržel požadované informace od OS ve Vyškově, viz níže

období červen – prosinec 2014

senát 5P
celkem rozhodnutí 179
dítě svěřeno do péče matky 126
dítě svěřeno do péče otce 7
střídavá péče 0
společná péče 0
řízení zastaveno 37
postoupeno 9

senát 8P
celkem rozhodnutí 166
dítě svěřeno do péče matky 123
dítě svěřeno do péče otce 0
střídavá péče 2
společná péče 0
řízení zastaveno 29
postoupeno 12

senát 9P
celkem rozhodnutí 117
dítě svěřeno do péče matky 99
dítě svěřeno do péče otce 3
střídavá péče 1
společná péče 0
řízení zastaveno 7
postoupeno 7

senát 11P
celkem rozhodnutí 79
dítě svěřeno do péče matky 66
dítě svěřeno do péče otce 1
střídavá péče 2
společná péče 1
řízení zastaveno 5
postoupeno 4

Luke
Stálice fóra
Příspěvky:106
Registrován:10 črc 2014 11:12

Re: Statistika soudu - rozhodnutí v opatrovnických věcech

Příspěvek od Luke » 09 led 2017 14:22

rok 2015

senát 5P
celkem rozhodnutí 445
dítě svěřeno do péče matky 357
dítě svěřeno do péče otce 7
střídavá péče 8
společná péče 2
řízení zastaveno 49
postoupeno 22

senát 8P
celkem rozhodnutí 423
dítě svěřeno do péče matky 335
dítě svěřeno do péče otce 6
střídavá péče 1
společná péče 1
řízení zastaveno 44
postoupeno 36

senát 9P
celkem rozhodnutí 130
dítě svěřeno do péče matky 118
dítě svěřeno do péče otce 2
střídavá péče 2
společná péče 1
řízení zastaveno 5
postoupeno 2

senát 11P
celkem rozhodnutí 22
dítě svěřeno do péče matky 18
dítě svěřeno do péče otce 3
střídavá péče 0
společná péče 0
řízení zastaveno 1
postoupeno 0

Luke
Stálice fóra
Příspěvky:106
Registrován:10 črc 2014 11:12

Re: Statistika soudu - rozhodnutí v opatrovnických věcech

Příspěvek od Luke » 09 led 2017 14:23

leden – duben 2016

senát 5P
celkem rozhodnutí 131
dítě svěřeno do péče matky 103
dítě svěřeno do péče otce 5
střídavá péče 0
společná péče 0
řízení zastaveno 18
postoupeno 5

senát 8P
celkem rozhodnutí 115
dítě svěřeno do péče matky 90
dítě svěřeno do péče otce 2
střídavá péče 1
společná péče 0
řízení zastaveno 10
postoupeno 12

senát 9P
celkem rozhodnutí 162
dítě svěřeno do péče matky 149
dítě svěřeno do péče otce 1
střídavá péče 4
společná péče 2
řízení zastaveno 5
postoupeno 1

Odpovědět