Nechat výchovu na otci?

[Lama]

A pokud otec jezdí do Alp, děti nevezme. O děti nemá valný zájem a s těma 2/1 je na výsost spokojen a fakt hodí veškerou péči na tmaku, tka co? Není tam fér, aby ty Alpy šly z alíků?

Tak to je snad bez diskuze, kdyz jeden jen plati aby se starat nemusel, nemá žádný ambice brát děcka na dovču...
O tom jsem ale nepsal. Já psal o tom kde se otec chce starat, ale nemůže, protože matka, soud, výlučná péče, vysoké alimenty. A pak ani s děckama nemůže na dovču, protože na to nemá.
Mě z toho zase plyne to, že kdo se chce starat, tak tomu by to mělo být systémem umožněno a výše alimentů by měla zásadně pokrývat pouze životní minimum dítěte.
Obrátím to...
Proč by měl nízkopříjmový otec jezdit s dětmi na dovolenou, kterou si ze svého platu dovolit nemůže? Jen proto, že si na tu dovču našetří z alimentů, které mu platí dobře vydělávající matka?
Proč ten chlap nejde studovat, aby si mohl najít lepší práci? Aby nemusel žít z alimentů?
A jak má ta na první pohled bohatá máma vysvětlit dětem, že na dovolenou s ní opět nepojedou? Že pojedou jen s tátou, protože máma tátovi posílá každý měsíc hromadu peněz a jí už peníze na dovču nezůstanou?

Máma - Táta. Stále nějaké hranice, bariéry. Styky, alimenty, problémy.

NO, tkže se shodneme, že kdo se starat nechce, má platit. Klidně dost.
Shodneme se, že tvůj případ by se dal narovnat tím, že ti bude umožněno pečovat.
Stran alimentůpři vyrovnané střídavé pči a nějaké dorovnávání životní úrovně - hele, nevim, nemám uplně jasno. Za mě by tam asi nějaké zohlednění výše příjmů rdičů být mělo, tedy alementy i při střídavé péči 50:50 nevylučuji. Ale spíš s ohledme na dítě, nespravedlivost vůči povinnému do jisté míry chápu.

[HIPO]

Přiznávám, občas se mi stává, že někoho napoprvé nepochopím správně
Shodneme se.

Kdo se starat nechce, klidně ať platí dost. Jednou jsou to jeho děcka, tak ať v takovém případě soud stanoví tzv. "sankční" výživné.
Kdo se starat chce, měl by si primárně plnit vyživovací povinnost formou péče, nikoliv formou peněz.
Nejsem proti aby při SP byly aliementy v různé výši, ale v nějaké rozumné výši. Aliemnty mají rodiče použít pro dítě, tzn. co se nespotřebuje, to by měl rozumný rodič dát na spoření.
Měl jsem před X lety vážné zdravotní komplikace, díky velkému štěstí bez trvalých následků. Ale může se to opakovat, pak už bych to nemusel rozchodit. Když nad tím přemýšlím, tak mě štve, že matka ani díky vysokým alimentům není schopna dětem nic ušetřit na horší časy. Já jim samozřejmě šetřím o své vlastní vůli.

Já v tom všem vidím hlavně problém deformace vztahů, eskalaci a prohlubování konfliktů a nespravedlnost.

[barcod]

Kdo se starat nechce, klidně ať platí dost. Jednou jsou to jeho děcka, tak ať v takovém případě soud stanoví tzv. "sankční" výživné.

Jak to chces resit na vetsi vzdalenost?
Kdo rozsoudi zdanlivou vstricnost u protejsku typu ja chci predat, ale deti k otci nechteji?
Co pripady jednoznacneho SZR?
Co nizkoprijmovy jedinci bez staleho domova, na ubytovnach?
Jak to chces resit u starsich deti, kteri uz logicky mohou mluvit u koho chteji byt a u koho ne?

[HIPO]

Kdo se starat nechce, klidně ať platí dost. Jednou jsou to jeho děcka, tak ať v takovém případě soud stanoví tzv. "sankční" výživné.

Jak to chces resit na vetsi vzdalenost?
Kdo rozsoudi zdanlivou vstricnost u protejsku typu ja chci predat, ale deti k otci nechteji?
Co pripady jednoznacneho SZR?
Co nizkoprijmovy jedinci bez staleho domova, na ubytovnach?
Jak to chces resit u starsich deti, kteri uz logicky mohou mluvit u koho chteji byt a u koho ne?

Uznávám, máš pravdu, tohle mě nedošlo. Byl by zde velký prostor ještě větší intriky, pletichy, manipulace, než dnes.
Nicméně když o tom přemýšlím víc....


V takových případech by soud měl jasně určit, že existuje objektivní překážka na straně dětí / matky / ve vzdálenosti. Pokud děti odmítají rodiče (normálního, pracujícího, nefetujícího atd atd.), bylo by logické, aby byla rodiči zrušena vyživovací povinnost, ne?
To by najednou byla vstřícnost protějšků předávat, ubylo by SZR, i starší děti by chtěli k druhému rodiči, aspoň na víkend (pro výplatu), a ubylo by rodičů, kteří se naschvál odstěhují tak daleko, aby znemožnili kontakt.

Už jen vymyslet paragrafované znění a poslat to spřízněnému poslanci, ať to ve sněmovně k něčemu přilepí

[Lama]

Kdo se starat nechce, klidně ať platí dost. Jednou jsou to jeho děcka, tak ať v takovém případě soud stanoví tzv. "sankční" výživné.

Jak to chces resit na vetsi vzdalenost?
Kdo rozsoudi zdanlivou vstricnost u protejsku typu ja chci predat, ale deti k otci nechteji?
Co pripady jednoznacneho SZR?
Co nizkoprijmovy jedinci bez staleho domova, na ubytovnach?
Jak to chces resit u starsich deti, kteri uz logicky mohou mluvit u koho chteji byt a u koho ne?

Tak vzdálenost je snad jasná- děti někde původně bydleli s oběmi rodiči. K přestěhování smí dojít jen se souhlasem druhého rodiče. Pokud souhlas není, nemáme co řešit. Pokud souhlas je, mělo by být součástí ujednání i doprava dětí, z mího pohledu k tíži rodiče, který se stěhuje.
SZR a děti k otci nechtějí - řešit problém samotný, rychle, ne leta vleklé spory.
Nízkopříjmový rodič bez stálého domava, na ubytovnách - tak tam si žádnou raketu stejnak s výživným nevyyslíš. Nízkopříjmový je proto, že více vydělat nedokáže nebo nechce? Každopádně dítě, má, postarat se o něj nezvlád, tak proč by to měl odnášet ten rodič schopný? Péči i finance? To snad ne. U nízkopříjmového rodiče se nikdy na sanční výši výživného neáš šanci dostat, ikdyby odevzdal 70ˇ% platu.
Starší děti- otázka je, zda starším dětem umožnit si vybírat rodiče. Pokud mluvíme již o těch téměř dospělých -tak tam už samotná ta péče nepřináší taková omezení časová, pracovní. Takže tam bych sankčí výživné už tolik neřešila. Zároven, jak se dítě blíží do dospělosti, mělo by si stále více uvědomovat, že není uplně cajk požadovat finance a zároven toho rodiče svévolně zavrhnout.

[Lama]

Kdo se starat nechce, klidně ať platí dost. Jednou jsou to jeho děcka, tak ať v takovém případě soud stanoví tzv. "sankční" výživné.

Jak to chces resit na vetsi vzdalenost?
Kdo rozsoudi zdanlivou vstricnost u protejsku typu ja chci predat, ale deti k otci nechteji?
Co pripady jednoznacneho SZR?
Co nizkoprijmovy jedinci bez staleho domova, na ubytovnach?
Jak to chces resit u starsich deti, kteri uz logicky mohou mluvit u koho chteji byt a u koho ne?

Uznávám, máš pravdu, tohle mě nedošlo. Byl by zde velký prostor ještě větší intriky, pletichy, manipulace, než dnes.
Nicméně když o tom přemýšlím víc....


V takových případech by soud měl jasně určit, že existuje objektivní překážka na straně dětí / matky / ve vzdálenosti. Pokud děti odmítají rodiče (normálního, pracujícího, nefetujícího atd atd.), bylo by logické, aby byla rodiči zrušena vyživovací povinnost, ne?
To by najednou byla vstřícnost protějšků předávat, ubylo by SZR, i starší děti by chtěli k druhému rodiči, aspoň na víkend (pro výplatu), a ubylo by rodičů, kteří se naschvál odstěhují tak daleko, aby znemožnili kontakt.

Už jen vymyslet paragrafované znění a poslat to spřízněnému poslanci, ať to ve sněmovně k něčemu přilepí

Nějaký zákon přijetý v nouzovém režimu

[tulen2]

Já vidím zásadní problém v tom, že otec pečovat chce a není mu to umožněno a ještě je mu jako návdavek vyměřeno výživné za to, že nepečuje. Tam je to jádro problému.

JJ, ale rozvinuli jste to ted protoze jsme rikali ze penize jsou pro matky velice silne lakadlo, proc SP ne, a hazet klacky.... Ty jsi oponovala, ze kvuli tem "par tisicum" ...

Proto argumentujeme, ze to opravdu neni par tisic, i u relativne normalnich prijmu a vyzivnych jsou dnes rozdily SP/pece matky i desitky tisic mesicne, za dobu placeni miliony. I v pripadech podobnych prijmu matka/otec. To je fakt ohromne lakadlo se sprajcnout, ze sice nebranis kdykoli ... ale SP ne a ne.

Pripady kdy se otec starat nechce, nebo temer socialni pripady brat v uvahu nemusime - tam SP fakt nehrozi - matka se ji tedy nijak branit asi nemusi, nebude tedy financni hledisko SP ano/ne rozmyslet.

[Lama]

Já vidím zásadní problém v tom, že otec pečovat chce a není mu to umožněno a ještě je mu jako návdavek vyměřeno výživné za to, že nepečuje. Tam je to jádro problému.

JJ, ale rozvinuli jste to ted protoze jsme rikali ze penize jsou pro matky velice silne lakadlo, proc SP ne, a hazet klacky.... Ty jsi oponovala, ze kvuli tem "par tisicum" ...

Proto argumentujeme, ze to opravdu neni par tisic, i u relativne normalnich prijmu a vyzivnych jsou dnes rozdily SP/pece matky i desitky tisic mesicne, za dobu placeni miliony. I v pripadech podobnych prijmu matka/otec. To je fakt ohromne lakadlo se sprajcnout, ze sice nebranis kdykoli ... ale SP ne a ne.

Pripady kdy se otec starat nechce, nebo temer socialni pripady brat v uvahu nemusime - tam SP fakt nehrozi - matka se ji tedy nijak branit asi nemusi, nebude tedy financni hledisko SP ano/ne rozmyslet.

Důkaz pro to nalézt nejde.
Já tvrdím, že acionálně vzato - chtít péči o děti čistě z hlediska finančního benefitu je prostě blbost. POkud to nejsou alimenty v řádech desítek tisíc, nedá se na to m ani zbohatnout. Pokud jsou to částky v řádech 5 tisíc měsíčne, tak to do těch dětí nějak utopíš. Když ne přímo, tak na všech těch očr, zkrácených úvazcích apod tuplem. PLus navíc sami říkáte, že nějaké ty alimenty jí připadnou k dobru i ve střídavce.
At se bavíme o konkrétních číslech - kolik procent žen si myslíš, že brání střídavé péči a má z toho reálný finanční prospěch. Který je nějakým způsobem motivační.
Jendnak je třeba vůbec vzít v potaz, kde je reálné, že otci budou vyměřené nějaké slušé alimenty, aby to za to stálo. Z těch odečíst ty, kteří stejnak pečovat nechtějí ( což ti kariérist často možná chtějí, ale nedokážou si to zařídit). KOlik ti jich zbyde?
Mnohem větší podíl budou uplně prosté matky prostých otců, které mají reálnou šanci dostat alimenty 1500-3000. Ty sami se pracovně nějak zlvášt nerealizují. A realizují se prostřednictvím dětí. Prostě dětmi žijí. A ty jim ten jejich život chceš vzít. Nebudou mít kontrolu. Nebudou mít pocit, že to řídí. Maj fakt reálně strach. Strach je hybatelem dění. Většiny těch zvěrstev. Jak u matek, tak u otců.

[Hugo76]

Jen napíšu svůj příklad, jak to bylo u nás. Buď VP matky se zhruba 40ti procenty času pro mě a alimenty 12tis. Kč (na dvě děti), nebo střídavá péče 50:50 s tím, že budu matce doplácet 1500 Kč (máme podobné příjmy). Tady něco opravdu hodně smrdí.
Nehledě k tomu, že výživné matku motivuje co nejvíce šetřit pro sebe - žádné kroužky, žádné lepší oblečení nebo sportovní potřeby - když s ním chceš jezdit na kole, tak mu ho kup. Tohle je to co živí systém alimentů, vítězů a poražených a všechny ty války o moc. Myslím, že se spravedlivým rozdělením čas/peníze by tohle z velké části odpadlo.

[barcod]

Zena s ditetem se samozrejme prestehovat muze kam chce, neni to nevolnik. Jedine uskali je se zmenou skoly, kdy by mel byt vyzadovan souhlas obou rodicu, jak moc se to v praxi dodrzuje nemuzu slouzit. Ale i tak by pripadny soud ohledne zmeny skoly byl spise formalita.

Samozrejme samozivitelky, lobby na ne navazana, populisticti politici mohou nastavit nova pravidla, vyzivne treba 50% z platu. Akorat je otazka, zda pak najde nezne pohlavi dostatek sebevrahu, kteri budou ochotni do ditete jit. Jak to rict, chlap jednak biologicky tolik spechat nemusi a hlavne dokaze svuji zivot realizovat a prozit jako bezdetny lepe nez bezdetna zena.
Vlastne zapomel jsem, nejaka politicka navrhovala moznost umeleho oplodneni pro zenu bez povinnosti uvest otce,tak je to jen ulehceni toho co se deje ted, kdy nektere zeny ze zoufalstvi hledaji ad-hoc nabijece za ucelem oplodneni na jednu noc. Cele to ovsem ma takovou drobnou vadu, generace vychovavanych solomamanku zadna vyhra pro budoucnost nasi spolecnosti nebude.